|
|
Druhová a cytotypová diverzita invazních zástupců rodu Symphytrichum ve střední Evropě
Varvažovská, Adéla ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Hodálová, Iva (oponent)
Cytotypová variabilita astřiček rodu Symphyotrichum je na území Severní Ameriky, odkud tento druh pochází, relativně dobře prozkoumána. Bohužel v Evropě, kam byly astřičky původně zavlečeny jako okrasné rostliny, jim doposud nebyla věnována, co se týče jejich celkové stejně jako cytotypové variability jen omezená pozornost. Publikací a údajů o cytotypové variabilitě a karyologii v Evropě je velmi omezený počet, přičemž některé z nich uvádí výskyt několika druhů a druhových komplexů vyšších ploidních. Astřičky na mnoha místech zplaňují, dokáží se reprodukovat jak vegetativně, tak generativně a kolonizují především stanoviště narušená lidskou činností. Proto byly zařazeny mezi invazivní druhy rostlin. Z biosystematického hlediska jsou astřičky velice komplikovanou skupinou, jelikož jsou morfologicky a karyologicky vysoce variabilní. Celou situaci navíc komplikuje fenomén polyploidie a intenzivní mezidruhová a vnitrodruhová hybridizace. Tyto skutečnosti se podepisují na obtížném určování jedinců a populací a jejich přiřazení k jednotlivým taxonům. Cílem této diplomové práce, bylo objasnění cytotypové variability planě rostoucích druhů astřeček rodu Symphyotrichum (Asteraceae) na území střední Evropy. Sběr materiálu byl zaměřen především na Českou republiku a Slovensko. Pozornost byla soustředěna na...
|
|
|
Koktejl invazivních druhů ve vnitrozemských vodách - ekologická charakteristika, vzájemné působení a následky
ROJE, Sara
Tato práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol: 1) obecné shrnutí současných poznatků o vlivu vodních invazních druhů v Evropě, jejich ekologické charakteristiky, hlavní představitelé, jejich interakce a důsledky šíření; 2-3) dvě studie zabývající se vzájemnými interakcemi invazivních druhů vyskytujícími se společně v jednom habitatu; a 4) porovnání rozdílů mezi chováním původního a nepůvodního druhu ryb. Kapitola 1 se zabývá teoretickým konceptem dopadů vodních invazivních druhů skládajících se ze čtyř vybraných skupin, s přehledem konkrétně vybraných druhů a jejich souvisejícím dopadem a popisem druhů použitých v experimentální práci. Kapitola 2 se věnuje dopadu blešivců ježatých na raná vývojová stadia raků mramorovaných a signálních. Tato studie potvrzuje, že blešivci ježatí jsou jako invazivní druh téměř nezastavitelní, protože byli schopni se živit různými vývojovými stádii větších sladkovodních korýšů, i když byly chráněny svými matkami. Kapitola 3 sledovala interakce dvou invazivních druhů: hlaváče černoústého a raka mramorovaného. Hlaváč vykazoval vyšší agresivitu a dokázal přijímat všechny nabízené velikosti juvenilních raků jako svou potravu. Studie také potvrdila, že hlaváč se dokáže skrýt před rakem zahrabán v písku a poté na něj zaútočit. Jediným omezujícím faktorem může být větší velikost raků. Rozhodně oba druhy navzájem ovlivňují své chování, což může mít oboustranné negativní důsledky. Kapitola 4 se zabývá individuálním chováním obou druhů během dne a noci v laboratorních podmínkách v nádržích se simulovaným prouděním. Oba druhy vykazovaly velmi podobné chování, pouze s mírnými rozdíly vůči přizpůsobivosti a činnosti související se stresem. Celkově byla potvrzena role hlaváče jako agresivního predátora vázaného na dno vodních ekosystémů. Díky tomu hlaváč černoústý sdílí stanoviště s mnoha dalšími bentickými druhy, jako jsou různonožci, raci a další ryby, ať již původní nebo nepůvodní. Obecně platí, že všechny invazivní druhy představují hrozbu pro všechny původní populace, v případě podobných preferencí na habitat, kde dochází ke konkurenci o úkryty a následně i útokům a predaci. Podobně mohou různonožci a raci negativně ovlivňovat invadované ekosystémy. Jeden druh může omezit druhý, nebo slabší druh hledá alternativní niku, což může v důsledku vést ke změně v ekosystému. Tato práce překládá některé nové informace především o interakcích invazivních druhů, ale také formuje základy pro budoucí experimenty, které se mohou zaměřit na složitější nastavení jednotlivých experimentů.
|
|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Cytotypová variabilita a demografická struktura populací invazivních hvězdnic ze skupiny Symphyotrichum lanceolatum a S. novi-belgii ve střední Evropě.
Varvažovská, Adéla ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Astřičky z druhových komplexů Symphyotrichum lanceolatum a S. novi-belgii pochází ze Severní Ameriky, odkud byly v 19. století zavezeny do Evropy jako okrasné rostliny parků a zahrad. Na mnoha místech však rostliny zplaňují a na březích velkých řek se staly invazivními druhy. Oba druhové komplexy jsou morfologicky a karyologicky velmi variabilní, což se odráží v jejich komplikované taxonomii. Klíčovou roli ve formování komplikované variability astřiček však hrají další faktory, konkrétně vnitrodruhová a mezidruhová hybridizace, polyploidní evoluce a fenotypová plasticita. Problematika biologické a ekologické diverzity astřiček je relativně dobře prostudována v původním areálu v Severní Americe, ovšem jen málo je známo o celkové variabilitě v invadovaném areálu na evropském kontinentu. Z původního areálu v Severní Americe je udáváno několik ploidních cytotypů, avšak z Evropy byla doposud publikována jenom jedna cytogeografická studie. Výsledky dané studie spolu s příležitostně publikovanými chromozomálními počty naznačují v Evropě existenci jen vyšších ploidií. Konkrétně se jedná o oktoploidní a hexaploidní cytotyp S. lanceolatum a hexaploidní u S. novi-belgii. Problematika karyologické variability těchto taxonů v Evropě si zaslouží pozornost vědecké studie. Klíčová slova: Symphyotrichum...
|
|
|
Interakce nepůvodních druhů korýšů ve vodách ČR: Lovec nebo kořist?
ŠVAGROVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá nepůvodními druhy korýšů, kteří se již vyskytují nejen v Evropě ale úspěně osidlují i území České republiky. Druhy, kterými se tato práce zabývá, jsou rak signální (Pacifastacus leniusculus), rak mramorovaný (Procambarus fallax f. virginalis) a blešivec velkohrbý (Dikerogammarus villosus). Cílem diplomové práce bylo zjistit schopnost blešivce velkohrbého napadat a požírat vajíčka a ráčata výše zmíněných druhů raků, kteří byli použiti jako modeloví zástupci čeledi Astacidae a Cambaridae. Hlavním cílem bylo především potvrdit vysokou agresivitu blešivce velkohrbého a poukázat na to, že tento druh je schopen negativně ovlivnit (přímou predací na raných vývojových stádiích) i velikostně větší bezobratlé (raky). Zároveň jsme posuzovali, zda může být blešivec velkohrbý vhodnou potravou raků. Jak ukázaly experimenty, blešivec velkohrbý je schopen predovat nejen na vajíčkách a ráčatech raka signálního a raka mramorovaného, ale také predovat přímo na vajíčkách a vylíhlých ráčatech inkubovaných na abdomenu samic raků. Výsledky potvrdily teorii o jeho nebezpečnosti pro vodní ekosystémy a především jeho potenciál přímo ovlivňovat i populace větších druhů organismů. Zároveň lze na základě zjištěných výsledků konstatovat, že blešivec velkohrbý může být i vhodnou kořistí pro adultní a subadutlní jedince raka signálního a adultní jedince raka mramorovaného.
|
|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
|
|
Zhodnocení rizik invazního druhu škeble asijské pro akvakulturu v ČR se zaměřením na ovlivnění růstových parametrů ryb
Málková, Lucie ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Karbanová, Eva (oponent)
Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře pomocí literární rešerše s problematikou týkající se invazivního druhu škeblice asijské (Sinanodonta woodina) a zhodnotit její možná rizika pro původní ekosystém a akvakulturu na území České republiky. Úvodní část práce je zaměřena na problematiku invaze obecně. Kde je shrnuto, jaké hrozby invazivní druhy představují. Poté je představena funkce mlžů v ekosystému, a jsou zhodnocena možná rizika při přemnožení invazivních mlžů na našem území. Mlži jsou nazýváni jako ekosystémoví inženýři a mohou ovlivnit jak jedince a populace, tak celé ekosystémy. Významnou částí práce je problematika ohrožených druhů mlžů, ve spojení s vlivem invazivních druhů. Bakalářská práce diskutuje možná ochranná opatření a zaměřuje se zejména na invazivní druh škeblici asijskou, který se šíří na území České republiky a představuje potenciální riziko pro akvakulturu a chov ryb.
V závěrečné části shrnuji potřebné další informace pro management druhu a předkládám rešerši k provedení experimentu, z kterého bude možné prokazatelně zkvantifikovat vliv škeblice asijské na ryby.
|
|
|
Socio-ekonomické a environmentální aspekty šíření vodního hyacintu na Viktoriině jezeře
Vítková, Veronika
Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení současné socioekonomické charakteristiky problémů Viktoriina jezera ve vztahu k šíření vodního hyacintu. V teoretické části budou obecně charakterizována jezera, jejich problémy a ochrana. Tato část také rozebírá problematiku invazivních druhů se zaměřením na vodní hyacint. Ve specifické části bude práce zaměřena na geografickou charakteristiku jezera a jeho ekonomický a sociální význam pro okolní státy. Další část popisuje nejvýznamnější problémy jezera, do kterých nějakých způsobem zasahuje vodní hyacint. Mimo jiné jsou v práci řešeny způsoby regulace jeho šíření a socioekonomické a environmentální dopady na ekosystém jezera a okolní populaci. Poslední část se věnuje přístupům k opatřením, která by efektivně regulovala šíření vodního hyacintu na jezeře.
|
host ::
RSS.